Povídka č.1.

PRŮZKUMÁCKÝ VÝCVIK s veliteli (katany) družstev a mazáky!

Ukázka z knihy: „OD VOJÍNA AŽ PO MAJORA ZEMANA.“

Autor pan Josef Zeman popisuje ve svých 1000 povídkách skutečné zážitky ze základní vojenské služby, dále pak i z dalších pěti let služby vojáka z povolání v ČSLA. Teprve 26.4.1990 je vyznamenán stužkou a medailí za zásluhy o ČSLA II. stupně jako resortní čestné uznání ČSLA od ministra národní obrany ČSSR.

================================================================

Výcvik bez vojáka-důstojníka z povolání probíhal zcela jinak! Velitelé družstev byli v hodnosti svobodníka, včetně staršího průzkumníka a povolovali zase pak v zastoupení mazákům (druhoročákům na vojně), aby nám předávali svoje průzkumácké zkušenosti a vojenské návyky po svém!

Záleželo však také do jakého uskupení mých spoluválečníků, - kamarádů vojáků základní služby, a také mazáků se voják dostal. Ve vojenském cvičišti „NA CHLUMU“ nás pak mohli mazáci „ŘÁDNĚ ZAPLATIT“ jak se rádi vyjadřovali. Jejich velkou oblibou bylo, že jsme výcvik museli absolvovat se svou celou výstrojí. To jest s malou polní, vojenskou tornou-jakýsi malý baťoch na zádech a na něm připevněné součástky výstroje PCHOJ, lopatku na opasku, sumku na 4 zásobníky, samopal vzor 58, plynovou masku v tašce přes rameno, průzkumnický dalekohled, případně další letní nebo zimní doplňky. Mimo jejich oblíbeného zrychleného přesunu – čli rychlý poklus, - pak plnit i různé další libůstky. Na jejich povely padat „K ZEMI“ a opět „VZTYK!“ Působilo jim náramně dobře, když jsme ještě zcela nedopadli na zem, a už se ozval povel „VZTYK!“ Což vlastně nešlo ihned splnit! Sotva jsem se postavil, ani se pořádně nenarovnal, ozval se řev „K ZEMI!“ Po takovéto půlhodinové drezuře, následovalo plížení a plazení, opět s malou polní a ostatní výstrojí k mazákovi na vzdálenost několika desítek metrů, přes pochopitelně vybrané překážky! Mazivo si libovalo v loužích s blátem, různých překážkách, výstupcích, nečistotách a podobně. Počítali vždy již s tím, že to opět nestihneme, ani se pak řádně v uniformně osprchovat od bláta, abychom byli čistý. Na vojně můžete být mokrý, ale jste vlastně čistí. Takže pak následovaly tresty v podobě jejich oblíbených kliků nařízených několikráte během dne. Abych však dokončil akci plížení a plazení přes překážky, které zaručovaly jisté problémy překonávání, zvláště když byl ještě navíc velen povel „PLYN-PLÁŠTĚ PCHOJ NASADIT!“ Za pár minut jsem již neviděl přes zamlžená-zapocená sklíčka plynové masky, - neviděl jsem tudíž ani kam se plazím! Mazák najednou řval „JEDU, JEDU HOLUBE,“ nebo tě „OPĚT ZAPLATÍM NA CVIČÁKU JEŠTĚ VÍCE!“ Popoháněl mně kopanci do půlek prdele, kterou jsme měli pochopitelně při plazení mírně vystrčenou, a museli jí pochybovat střídavě do stran při plazení. Kolikráte bych si raději nechal líbit jejich 100 ran vojenským řemenem-opaskem na holou, než tolik kopanců jejich vojenskými mazáckými kanadami do mých půlek.Modřiny mně pak vydrželi vždy několik dní. Mazáci se pak večer na místnosti PVS bavili tím, že nás vyzývali klidně se posaď a sleduj politické zprávy z TV, - věděli však, že si pořádně na prdel sednout nemůžeme! Terénní výcvik umožňoval spoustu variant a také spousty trestů, které v kasárnách nešly dosti dobře provádět. To bylo právě mazácké obohacení jejich šikan, také SM, ale i možná SEX vyžití na holubech ( vojáků prvního ročníku ). Vojáci jsou v armádě všichni, – vojín je však již hodnost. Z výcvikového prostoru byla také jedna z cest do Chlumčan, ale i do jiných vzdálenějších terénů, do kterých s námi mazáci rádi odcházeli. Aby vyhledali různé nepříjemné stoky, potoky, kde jsme pak museli provádět dezaktivaci a desinfekci – mytí i čištění pomůcek PCHOJ po atomovém výbuchu. Sami však absolvovali výcvik bez výzbroje a navýšené výstroje, tudíž vše mohli pak lehčeji jednoduše zdolávat než my! Věděli, že nazpět opět budeme padat únavou, - avšak pravý voják a průzkumník musí sborově a hlavně hlasitě zpívat, což nám jaksi po takové šikaně nešlo! Následovali opětné domluvy formou různých trestů o kterých se zmiňuji v dalších povídkách. Jejich obvyklé potěšení byl povel rychlostí blesku vylézt na strom se vší výzbrojí a výstrojí. Dělalo jim velké potěšení, - opožďování některých jedinců byl opět důvod k dalším trestům a šikaně! Písně jsme museli nacvičit po cestě a tedy je perfektně znát před příchodem do kasáren. Hlavní branou kolem dozorčího jsme pak pochodovali jako vzorná průzkumácká jednotka hlasitě zpívající, že to s okolními patrovými budovami kasáren muselo zatřást!!! Vše doprovázel i vzorný pochodový krok s patřičným hlasitým dopadem kanad v rytmu zpěvu!

Katané družstev a mazáci nám vyhrožovali, že jinak nás večer opět čekají různé služby na četě a programy pro mazáky také že nás opět řádně zaplatí. Měli pravdu, - vždy se něco našlo! Mazáci hýřili zkušenostmi od svých předchůdců, kdy oni byli kdysi holubi.! Nejhorší byli primitivové a hutoráci z východního Slovenska od ruských hranic. Opravdový výkvět primitiva byl vojín KOVÁČ, kterému nebylo dobře rozumět slovensky, natož s jeho hutorátským dialektem. Nevěděli jsme kolikráte co máme vlastně udělat, protože jsme mu zcela nerozuměli. Jeho vyjadřování bylo i jinak chudé (asi byl zcela bez vzdělání), zato však uměl mohutně řvát a hlavně nadávat. Mezi jeho nejoblíbenější patřilo „BOHA MARIA - KURVA JEBU TVOJU MAŤ, - JEDU, JEDU HAVRAN!“ Jedu holube nebo budeš mít po píči a na buzeráku (vojenském cvičišti) tě opět zaplatím! Kolikráte jsem již myslel, že skončím na psychiatrii já, protože poslouchat tohoto primitiva se nedalo a utéci také né. Bylo by to zběhnutí z vojny i tenkráte za komunismu, a byl za to prokurátor i tvrdé vězení SABINOV na Slovensku. V případě vyhlášení bojové pohotovosti nebo za doby války, by hrozilo i zastřelení.

Vojín KOVÁČ sice mazák druhoročák, ale hodnostně stejně vojín jako my si stále dovoloval!

Večer si vždy vymyslel, že nám ještě náleží další trest. Později jsem zjistil, že se mu líbí asi moje korpulentnější prdel s masitými půlkami, kam se mu to vojenským řemenem dobře sázelo. Tentokráte mně odvedl na KVČ, kde jsem se musel obnažit do naha, Řádně předklonit přes křeslo s vystrčenými půlami. NASTALO TO! Musel jsem jednotlivé rány odpočítávat a po každé ráně se děkovat,a nahlas vždy zařvat „DĚKUJI PANE MAZÁKU!“

Domníval jsem se, že jeho rozmar skončí po 25 ranách vojenským řemenem. Proto jsem se snažil vstát. Mazák mně však poručil změnit polohu, odklidit křeslo, – natáhnout se na stůl a svištění vojenského opasku-řemenu přeloženého dvojitě pokračovalo ještě v dopadání 25 x na moje půlky. Mazák si liboval v sázení ran na stejné místo, kde jistě došlo k většímu vybarvování na půlkách. Uspokojoval se sázením 10 ran na jednu půlku, později na druhou vždy na stejné místo. Pálilo to jako čert a zadek jsem mněl již v jednom ohni.Zadek byl již jistě né červený, ale spíše fialový. Mazák si také pohrával rukou s mými půlami a kochal se jistě pohledem na jeho vytvářené dílo, které ho uspokojovalo,-proto to také jistě rád prováděl.

Po krátké přestávce mně pak ještě vyznamenával řemenem se stáhnutou kovovou přeskou se známou hvězdičkou. Tentokráte to však byl výprask kovový, neboť dopadající kovová přeska se znakem pěticípé hvězdy mně udělala řádný pamětný znak na půlkách, sice né na věčné časy, - ale několik týdnů jsem mně zadek posetý již né rudými hvězdami, ale hvězdy, které pak zfialověli. Mazák byl asi již dostatečně uspokojen a ukojen, šel se tedy vystříkat na turecké šlapkové WC, které obvykle v armádě bývalo. Málokde bylo WC sedací. Někdy i při večerních rajonech jsme mohli pak nalézt mazácké kvalitní bílé semeno i v hojném počtu, záleželo jak dlouho a kdy byl mazák nadržen a také kdy se pak vystříkal.

Večer však ještě nekončil protože na společné vojenské cimře si cikán vojín MIRGA vzpomněl, že bychom jako holubi mohli nosit v prostěradlech z venku čerstvý vzduch na cimru pro mazivo. To se ostatním líbilo, zvláště když jsme to museli již po večerce absolvovat v bílých nočních košilích a pravidelně se hlásit a zařazovat při příchodu a odchodu z vojenské společné cimry mazákům. Neopomněli připomínkovat rozložení a načechrávání našeho prostěradla, řadu z nás obvinili z přinášení mála vzduchu, a tak jsme se museli mnohokráte vracet pro nový čerstvý vzduch ven z budovy. Zábavu k půlnoci ukončil rozumný velitel druhého družstva svobodník Kosmák.

V terénu se však často zkoušel průzkumácký výcvik „CHYCENÉHO NEPŘÍTELE – ZAJATCE – JAZYKA!“ Aby dotyčný chycený zajatec vůbec promluvil měli jsme zpracovány metody a desatera jak postupovat., to vše jsme však jako průzkumci museli mít nacvičené a také znát předem. Prakticky to s námi prováděli mazáci a velitelé družstev se starším průzkumníkem Míšou.Veškeré dokumenty, poznámky před chycením bylo povinností vždy zničit, nebo když nebyl čas tak pak ihned sníst, aby nepadly do rukou nepřítele! Když nechtěl dotyčný zajatec (jazyk) promluvit, oblibou mazáků, ale i dalších průzkumáckých družstev, které působili navzájem proti sobě, se neztrácel čas. Zajatec byl vyslečen do naha, obvykle přivázán za ruce a nohy mezi stromy. Nastalo tvrdé vyslýchání a předhánění se, které družstvo bude mít lepší výsledky, - neboť to pak určovalo také patřičné ohodnocení vojáků velitelem především v oblíbených VOP a případných jiných odměnách a výhodách. Tam jsem pochopil, proč mazivo má stále u sebe různě dlouhé provazy a provázky. K výkonu výslechu i promluvení jazyka pomohla opět příroda, kdy mazáci odřízli nejrůznější větve a haluze stromů, začali pak dotyčného zajatce nemilosrdně mrskat. Někteří jedinci vyklopili heslo a promluvili brzo, - vyzradili i to co nevěděli. Někteří však promluvili mnohem později za to však snášeli větší dávky mrskání a výprasků. Následovali také i další formy mučení, které často hraničilo až s SM i brutálními nelidskými praktikami. Mazáci však svůj cíl a ohodnocení viděli. Bylo nám vždy zdůrazňováno, že je to pro naše dobro a také pro zvyknutí si snášení bolesti. Možné to pak uplatnit právě při zajetí, nebo nemocech, také že budeme mít lepší odolnost, lépe a jednodušeji snášet bolest než ti ostatní. Pochopitelně, že jsem po určité době povolil také.Někdy jsem jim při výslechu řekl a vymýšlel si i nesmyslné údaje, zvláště primitivovi Kováčovi, který pak stejně nedovedl vyluštit o co ve zprávě šlo, natož vyhodnotit celkovou zpravodajskou svodku – nebo udělat celkový závěr, – inu debil z východního Slovenska. Nenechám se přeci umlátit! Kováč po výslechu pak pravil: Vidíš holub, vidíš, - že jsi promluvil!

Podařilo se nám někdy i takzvaně vymrdat s mazákem. Jedno takové nedělní volné odpoledne

mazák Vlasák nám zavelel z jeho ležící pozice na vojenském kavalci: vojín Čermák, Zeman – akce SAHARA! Sděloval, že mazivo má žízeň, tudíž máme do lahve od limonády mu donést odtočenou studenou vodu z umývárny. Vojín Čermák donesl lahev a mazivo si na kavalci počalo lokat studené vody. Pravilo, že tady v Lounech je ta voda nějak nakyslá! My jsme odpovídali, že asi ano, že v okolí jsou i některé známé prameny. Vojín Čermák se na mně mírně usmíval a na chodbě mně pak sdělil, že důvodem bylo to, že když se vracel z umývárny, zastavil se na WC a ze žlábku pro čůrání, tam trochu přidal do lahve pro mazivo. Mazivu tak voda připadala nakyslá v městě Louny, kde jsme nějaký čas byly v kasárnách. Neskutečné však bylo když se nám dokonce mazák i omluvil! Oba jsme uklízeli slavné šlapkové WC a také dotyčný žlábek, měli jsme i zubní kartáček na spáry dlaždiček.. Vojín Čermák navrhl abychom zavřeli příchozí dveře a za nimi jsme pak narovnali veškeré dostupné kbelíky na úklid i košťata pro celou rotu. Mazák který potřeboval jít na WC se tam nedostal, neboť při otevření se strhla kanonáda padajících kbelíků. Když mazák viděl že uklízíme, tak se nám strašně omlouval a říkal, ať pokračujeme!

Nejhorší však byly večery nebo neděle v kasárnách, - když vojín Kováč nebo ostatní mazivo se nedostalo na vycházku. Bylo tak zaručeno, že večer nebudou mít co dělat a že jejich zábavou a hračkou budeme celý večer případně někdy i v noci my. Kováč mně opět zatáhl na KVČ, kde mně v křesle velitele čety donutil abych mu honil, - později však i kouřil jeho ptáka. Jeho semeno mně však vždy zahltilo – jako mohutný vodopád Niagáry, neboť to byl odpočatý a tím i výkonný dobytek. Kolikráte jsem neodhadnul dobu - okamžik jeho ejakuace, takže jeho semeno mně obohatilo rychlostí blesku krční uzliny a hrtan, kolikráte to skončilo i polknutím. Málokdy jej mněl nakyslé, většinou bylo chutě jakési smetanové omáčky, neboť jako mazák byl dobře živený. Kováč byl nehezký, neduživý, hubený debil. Zajímavé, že se dovedl i mírně usmívat, vždy to byl však úsměv né pohlazujcí, ale přitróble blbý. Uspokojen po vystříkání pak pravil, že to jeho semeno mám jako šlehačku po večeři, a opět jsme mu musel poděkovat tentokráte za jeho sice výkonné, ale primitivní semeno hutoráka z východního Slovenska. V té době jsme byli ještě se Slovenskem spojeni, takže se nejednalo ani o žádnou Družbu. Informace o vyskytujícím se AIDS tenkráte ještě vůbec neexistovali, - tudíž jsme je neznali.

----- o O o ------

dominant.pepino@seznam.cz

Další ukázky názvů některých z tisíce volně navazujících povídek z  knihy „OD VOJÍNA PO MAJORA ZEMANA“:

Povídka č.1. – PRŮZKUMÁCKÝ VÝCVIK S VELITELI DRUŽSTEV A

MAZÁKY.

Povídka č.2. – ZÁKLADNÍ VOJENSKÁ SLUŽBA.

- RS Tišina v lesích hraničního pásma pod Dyleněm, - vidím na Méring v NSR.

RS Milíře, - kpt. Oborný, - přípravy na naše RS.

Zážitky nejen s Kvašňákem.

Na čáře, - neboli státní hranici,– né však u PS!

S vojáky v západočeských lesích

Řidiči Gázů vojín Kazda a Galetka

Jako civilní spojař u průzkumáků! Já sem ale nepatřím!

Moje obdivuhodné výsledky na překážkové dráze!

KRSS Plzeň pplk.Šafařík řešení linek spojení

Kamarádi s vojáky Burdou a Boháčem

Štefan z Mariánek mně pomáhá psát zlepšovák

Moje první vojenská dovolená v 1. ročníku

KRAS Plzeň – vystrojování a zkoušky

Zastávky v Dominiku Plzeň – nejen taška a Křoumal

Na divizním cvičení Mělník – 21.8.1968 a bratrská pomoc (obsazení)

Operačák kpt.Poulíček

Zimní příprava linek v prostoru – Podbořany

Takové to bylo!!! Můj první VOP téměř po roce.

Střežím vojenskou zástavu – málem ve vězení!

Lepení map pro divizní cvičení – Podbořany

Sekretářem a evidenčákem u kpt.Tomoljy

PV3S jedeme k Příbrami ke Kazdům pro prase

Obvyklá trasa Tachov, Svobodka, Halže, Milíře, Žďár, Tišina

Psince od PS jako vězení

Kuchař Pelikán a Rosa

Strážní služba v autoparku.

Okop pro klečícího střelce výcvik i na Štědrý den – Chlum Louny

Radiový zaměřovač v hraničním pásmu

V lesích za Brankou a v Halži

Návštěvy u spojařů v Lounech - Brániš

Sex a vojenská šikana

Letní soustředění na Poustkách u Žihle

Vojáci od PS a moje družba

V hraničním pásmu u Dyleně

Z Milířů pro snídaňové rohlíky do Tachova

Náčelník spojení mjr. Horecký

U Slunce a U Růže v Podbořanech

Pražačka Podbořany

Moje přeložení z Rakovníka do Loun

Opět do Rakovníka

Opět v Lounech

Vrtulníkem přiletěl pplk.Čermák – opět moje změna

Z Loun opět do Rakovníka

Z Rakovníka na západ tentokráte na 6 let!!!

Opět v Podbořanech.

Závěrečné cestování z Podbořan před propuštěním

Směna v kuchyni na rakovnické rotě

Večery ve vzdálenější hospodě v Chodském Újezdě

Nocování při vojenském cvičení a noční prohlídka PLAS

Prokurátor Litoměřice

ÚVN Praha

Čekání a VZ Rakovník, prodávám – vyrábím i speciality zmrazky

Půjčený plaťák z nádraží Rakovník

PV3S a cesty za sháněním materiálu

S mjr.Dvořáčkem jako skupina vaříme v terénu

Provijanťák kpt.Vejšický a VZ na rotě Rakovník

Nevěděl jsem tenkráte jak udělat grog pro velitele divize na VZ

Poštovní schránka č.132 TACHOV

AUT pobočková ústředna z Bystřan

Neustále nadšení a budování RS

Svazarm a údajný paragán na divizním cvičení

Památka na kousnutí psem v HP

Tradiční zabijačka na Tišině – několikrát

Absíci a jejich výuka jazyků – 5 nových slovíček denně

Absíci si již nenechají nosit jídlo – holuby jim do něj plivali

Družební večer v chatě tachovského pluku u Branky

Na pionýru JAWA 20 – koupání nejen na Brance

Cesty pionýrem 82 km z Tachova do Plas

Družební večer u Mlezivy v Halži

Zpráva – dálnopis a určení trigonometru Mleziva

Vojenské zlepšováky

Paragán Pavel z Teplic – setkání v Tachově

Poručík Roučka, zimní soustředě v RUTU s RS Milíře

Podpor.Maršálek a bytovky

Stavění anténních systémů Tišina

Radiový průzkum a výkon služby

Rakovnická rota a pluk

Zážitky Loun a Chlumu

V poddůstojnické škole Louny

Kurz staršinů Rakovník

Posádka Žatec

Nahé opalování na věži PVOS

Žhavič u hlásky PVOS

Vojíni z hlásky PVOS

Setkání s Bundesgrenzpolizei v HP

- K naší studni za signálkou a hlavními dráty v HP

Na houbách již za hlavními dráty!

Setkání s vojákem od PS

Sklepní prostory na rotě

Divizní řidič č.2.

Divizní řidič č.1.

Vojenská svobodárna v Podbořanech

Vojenská svobodárna v Tachově

Vojenská bytovka na Tišině.

Tachovský prapor a pluk nejen fasování a zásobování

Velitel pluku a splnění aut.linky s oprávněním

Mazáci na zimním soustředění Výsluní u Chomutova

Lyžařský průzkumácký výcvik za Výsluním

Mazáci na letním soustředění Poustky u Žihle

Plavecké přebory a vítězní průzkumci

Kpt.Ungr spravedlivý velitel i rozhodčí

Šikana na Doupově

Šikana v Lounech

Sex s mazákem Vlasákem

Vojenský prostor u vedlejší roty PS

Výcvikový teror na Chlumu

Trestný den na Kozinci v Podbořanech

Sex u Olšových vrat – Doupov

Prznění vojínů Zemana a Čermáka Výsluní u Chomutova

Šokuji rychlým zatopením v kamnech DVB - odměna

Cikán vojín Mirga v šikanující akci

Snažící se starší průzkumník Vlastík z Moravy

Manýry velitele 1.družstva Hejnala z Moravy

Tresty od staršiny roty Haislera

Sám večer u mazáků – vypravěč

Budoucí starší průzkumník Vlastík Plachý

Čištění zbraní na PVS

Dobrodružství na KVČ

Zašívání se a sex na ranní rozcvičce

Zjišťuji, že mně miluje mazák

Mazákovo péče o mé tělo

Mazácká přání v sexu a SM

Jak jsem přišel na vojně o panictví

Divizní cvičení v lesích u Mladé

Plavby v OT 65 a sex uvnitř

Opět na Doupově, tentokráte s holubi

Mezinárodní cvičení Štít – velitelem autobusu hudby

S hudbou několikráte v prostoru závěrečného ceremonielu

Mučení a šikana od hutoráků

Vojín Kováč ukazuje svoji osobnost

Jak se mazák omluvil holubům – neslýchané

Zajímavé praktiky ve vojenské base

Střelby na Štokově a mazáci

S tankem na večeři v přepočtu za 1.000.- Kč

Sedláčkovo tajemství a jiné speciality

Smradlavá koupel v bazénu u kina Louny

Výměna vzduchu pro mazáky-akce prostěradla

Akce Sahara – žízeň mazáka

Některé odměny mazáků a šikana

Sportovní den a jeho vyhodnocení

Přišli první holubové

Můj příjmač

Vojenská letní výpomoc ve Vikleticích

Služební cesta Poprad

Služební cesta Pečovská Nová Ves

Rehabilitace v RIXI Šumava

Rehabilitace MONTANA v Krkonoších

Rehabilitace Tatranské Matliare - Slovensko

Rehabilitace Tatranské sruby - Slovensko

Na služební cestě do Příbrami

Výlet do Zakopane a Žďiaru

Akce Štokov střelnice

Akce Zadní Chodov

Akce Chodský Újezd

Akce Slaný

Akce Chodová Planá

Akce Mariánské lázně

Akce Karlovy Vary

Na rybníku v Brance

U Mlezivy v Halži

Na houbách pod Žďárem

Jak jsem se musel mrskat

Letní nuda pláž na rotě

Povyšování holubů po měsíci – trhání brk

Namáčené a solené opasky

14 denní modřiny po výprasku

Umění se zašívat

Dobrodružství ve skladu

Němčina s Jurečkem a běhy na Chlum

Notýsek se slovíčky, učení s vojínem Čermákem a mjr.Čtveráček

Vysoké napětí na PVS a skrýš potravin v TV

NZ na KVČ – nejlepší skrýš došlých balíků

Svátek útvaru a naše oslavy

Akce čištění kanad mazákům

Moje první vojenská vycházka

Roky vojáka z povolání, zajímavostí, poznávání, velení, rekreace?

Čekání na kádrový rozkaz Podbořany

Služební cesty z Podbořan

Jízdy do posádky Slaný

Jízdy do Plané

Budování telefonního a DPS spojení drátového do HP

Budování telefonního a DPS spojení kabelového do HP

Jízdy do Plzně a Prahy

Lední revue Praha s vojáky vlakem a palác Juldy Fuldy

Sex v hraničním pásmu

Mazáci mně znásilnili

Plním přání mazáka – kouřím

Jako služka u mazáka

Rozmary mazáka druhoročáka

Jak jsem dělal při vojně řidičák a výsledky

Jak jsem při vojně studoval na SPŠE v Plzni

Čestné darování krve v Plzni

Kulturní večer v Plzni – Dominik

Sex u Kadrnožky před Stříbrem

S  PV3S nás staví SNB Dobrman

Šemrinec při couvání s PV3S povaluje morový sloup

Řekl jsem si o výprask řemenem

Staré maskáče a moje vypasované tělo

Absík ing.Fremund – také neoblíbený ing.Jesche

Fotíme v okolí při cestách autem i na vycházce

Na motorce v Karlových Varech

Heslo Šumná a Žabekač

Vrtulník a náčelník průzkumu

Ve sněhových zemljankách u Písečnice

Likvidujeme starší signální náboje – ohňostroj v HP

Pravidelné fasování v Plané u PS

Nacpávání slamníků a jiná dobrodružství

V zastoupení velitele samostatné jednotky na úrovni velitele útvaru

Kázeň vojáků a platící vojenské řády a předpisy – nedodržování

Zima na Tišině – okolní příroda a lesy HP

Sleduji ZDF z Hoher Bogenu na velkou TV – nesmí to vědět VKR

Setkání ve skladišti slámy

Pravidelné hoňky ve skladu

VKR od vedlejší divize

Opět přijel major Zázvorka

Od mazáků šikanovaný klidný Makar

Cyklista Kroužil

Splachovací Šinfelt

Posraný staršina na střelbách – Vysočany

Velitel odposlechové čety Pepa Šíranec (Čadca))

Operačka a kpt.Siduň (Slovensko)

Velitel kpt.Oborný

Velitel kpt.Kalousek

Zpravodajec pplk Čermák

Zajímavosti od vedlejší velitelské čety v Lounech – kpt.Pliml

Průzkumník major Čtveráček

Poručík Kvaček – Louny

Pozdně noční úklid na WC – zubní kartáčky na spáry dlaždiček

Noční směna na loupání brambor a plnění časového limitu

Lesní prostory nad Halží a u Žďáru

Věra na bytovce – průser

Slibotechnový pplk.Petružela – návštěva s Kanarisem

Lesní zastávka v Boru u Tachova

Nové objevy u PS roty

Na houbách v HR a prostorech u Tišiny

Milý voják u PS roty

Hajný Malačina – Žďár

Čištění lesa – brigáda v HP

Opět jsme se potkali

Pěkný řidič z divize

Chycení zajatce a zlatý déšť

Přijíždí KANARIS – tradiční obědy s lidovkami z magnetofonu

Pozvání ke klukům na hlásku

Murčo mně honí

Pro vejce do Chodovky

Chtějí mně šikanovat, - ale já se již NEDÁM!!!

Další povídky do tisíce …………………………………………………………….

----- o O o -----

dominant.pepino@seznam.cz