Hazing logo
ares25Napište mi
Přejít na odkazy
Přejít na videa
Přejít na povídky
Přejít na galerie
spacer

POVÍDKA Tak nějak začínala vojna

TAK NĚJAK ZAČÍNALA VOJNA

Vojna? No raději nevzpomínat!

(jak se dnešní mladí kluci mají krásně a bezstarostně bez hrozby vojny)

Konečně jsme se převlékli do pyžam a úderem desáté zalehli. Konečně večerka! Byl to dlouhý den, od cestování počínaje přes všechny ty procedury, které obnášel nástup. Až teď konečně večerka a pár hodin klidu a snad i spánku.

Pět minut po večerce do dveří vtrhl nějaký mazák, rozsvítil světlo a řval VSTYK ZOBÁCI, POZOR ZOBÁCI, RYCHLE ZOBÁCI. Když jsme poslušně stáli v pozoru, každý u svý postele, mazák nás pomalu obcházel a ukázal na mě a další dva kluky VY TŘI ZMRDI JDETE SE MNOU DO SKLEPA, OSTATNÍ LEHNOUT A ŽÁDNÝ LEŠTĚNÍ PÉR ZOBANI. A to už jsme my tři za ním cupitali v pyžamech a pantoflích po schodech do sklepa aniž bysme věděli proč.

Schody byly příkré, staré a hrbolaté, špatně se po nich šlo v těch pantoflích. Konečně jsme dolezli dolů k oprýskaným železným dveřím, které mazák otevřel a před námi se objevila dlouhá, úzká chodba, velmi špatně osvětlená, kde se mísily různé nepříjemné pachy. Z jedné strany byla oprýskaná zeď a na druhé byly dveře různých velikostí a různého vzhledu. Prošli jsme celou tou hrůzostrašnou chodbou až k posledním dveřím, mazák je otevřel a zařval (v té chodbě se to strašně rozléhalo, snad tam byla i ozvěna) TAK JSME NA MÍSTĚ ČURÁCI, PADEJTE DOVNITŘ. Mistnost nebyla moc velká, uprostřed svítila jedna žárovka a jinak tam byl pěkný nepořádek. Bylo to nějaké skladiště nepotřebných a rozbitých krámů. Co mě však hned zaujalo byla dřevěná lavice u zdi, na které seděli další čtyři mazáci, každý měl v jedné ruce cigaretu a v druhé flašku piva a očividně se dobře bavili. Hned jak js

me vstoupili dovnitř mně bylo jasné, že se zde děje něco, co se mi líbit nebude a že to nebude nic příjemného. Mazák, co nás přivedl si vzal slovo TAK JSEM VYBRAL TYTO TŘI PÍČE, PROTOŽE SE MI ZDÁLO, ŽE BY SE RÁDY SEZNÁMILY S MAZÁKAMA A S TÍM JAK SE BAVÍ PO VEČERECH. (bouřlivý smích) Mazák, co seděl na kraji lavice vstal, byl to vysoký svalnatý borec a přišel k nám. Klukovi, co stál vedle mě dal prudkou ránu pěstí do břicha. Ten jev vykřikl a šel do kolen. VSTYK HAJZLE A RYCHLE DONAHA A DOBOSA, RYCHLE, DĚLEJ ZMRDE. Další rána pěstí do břicha a rozkaz RUCE ZA HLAVU A DĚLEJ DŘEPY A PĚKNĚ NAHLAS POČÍTEJ. Pak se podíval na nás a zavelel DONAHA, DOBOSA. Náš nový kamarád dělal s rukama za hlavou dřepy a počítal, my kousek za ním nazí stáli v pozoru, byla tam pěkná zima, ale ta nás zrovna netrápila jako to, co se tu děje a v jaké jsme situaci. Mazáci se asi deset minut mezi sebou bavili, chlastali pivo a k

ouřili cigarety a nás si vůbec nevšímali. My ponížení jsme poslušně čekali na to, co se bude dál dít a hlavně, aby to bylo za námi.

Po té době ponižujícího čekání "na něco" ke mně přišel jeden mazák, černovlasý, snědší pleti, atletické postavy. Ruku mně dal za hlavu a pevně ji obtočil kolem krku takže mě držel pevně jako v kleštích. Přímo do ucha mi zašeptal POJĎ, JDEME NA PROCHÁZKU KOKOTE a táhl mě k protější zdi, u které staly nějaké tři pytle. Když jsme udělali těch pár kroků a byli u pytlů, jeho kleště nepolevovaly a on mi znovu zašeptal do ucha TEĎ SI KLEKNEŠ A BUDEŠ MNĚ KOUŘIT VOCAS, JESTLI NE TAK TI NAKOPU DO KULÍ A PAK MĚ SÁM BUDEŠ PROSIT, ŽE MĚ CHCEŠ HULIT. DOBŘE A RYCHLE SI TO ROZMYSLI KUŘBUŘTE. Pak mě pustil ze sevření a sedl si na jeden z pytlů a začal si rozepínat poklopec. To já už klečel před ním a čekal až ho vytáhne, abych mohl posloužit. Z poklopce vytáhl tmavýho, tlustýho čuráka a skoro černé koule. Ve chvíli jsem ho měl v puse a cítil jak dál mohutní do šířky a roste do délky. Během

minutky či dvou jsem měl plnou pusu a vůbec jsem se nestaral, co se děje s klukama za mnou. Semtam si čuráka vytáhl z mé pusy, dal mi dvě tři facky a zas mi ho strčil do pusy. Takto jsem ho kouřil dlouho když k nám přistoupil další mazák a podal mu flašku s pivem a zapálené cigáro, chvíli se na nás díval a pak si rozepnul poklopec, vytáhl svýho ptáka a mlátil mě s ním po hlavě. Pak si sedl taky na pytel a já musel hulit chvíli jednoho, chvíli druhého čuráka. Oni popíjeli a kouřili cigára, trvalo to dlouho a stalo se to, z čeho jsem měl strach. Oba mně semeno vymrdali do pusy a já musel polykat. Dostal jsem tuplovanou dávku mrdky ve dvou minutách. Chlapi byli fakt spokojení, přiťukli si flaškama a zastrčili svý čuráky a vytřepaný pytle do poklopce.

Beze slova odešli (asi pro další pivo) a nechali mě tam u těch pytlů klečet. Nevěděl jsem, co mám dělat, jestli můžu vstát (kolena jsem měl pěkně bolavá) nebo co vlastně mám, nemám, můžu či nemůžu. V tom jsem ale uslyšel bolestný křik. Jen trochu jsem pootočil hlavu a uviděl jsem, jak kluk, který ze začátku musel dělat dřepy, je ohnutý přes nějakou starou židli a ten nejvyšší a nejsvalnatější mazák mu mrdá zadek. A mrdal ho pěkně hrubě a tvrdě, vůbec ho při odpanění nešetřil. Kluk kvílel bolestí a skučel pěkně nahlas, že jsem přeslechl, že ke mně zezadu přišel jeden z mazáků a než jsem si to uvědomil dostal jsem pěstí přímo do nosu. Hned tekla krev. Ruce jsem měl od krve jak jsem si utíral nos, pak se ozvalo LEHNI KURVO NA ZÁDA A NOHY DEJ NAHORU NA TY PYTLE, poslechl jsem. Takto jsem tam ležel opravdu jen chvilku. Přišel mazák, postavil se mi mezi mé rozkročené nohy dané nahoru, pěkn

si je chytl, abych se nemohl moc cukat a nohou mi přišlápl kulky. Podrážka jeho kanad stále zvyšovala tlak na mé kulky a když to bylo nesnesitelné začal jsem řvát AU,AU,AU. Jak jsem takto řval bolestí, někdo se naklonil nad mojí hlavou a flusnul mi do pusy. Vše to bylo bolestivé a odporné.

Musel jsem vstát. Vzlykal jsem bolestí. Všimnul jsem si jak kluk, který musel dělat dřepy, pak byl znásilněn, teď ležel na zádech na lavici a dva mazáci se předhánějí, kdo umí dát lepší pupendo, komu lžíce víc mlaskne o břicho zobáka. Přede mnou stál úplně nahý mazák, který měl jen kanady na svých hustě chlupatých nohou. Byl to ten, co si nás vybral na pokoji a přivedl sem. Zkroutil mně ruku za zády a mně bylo jasné, že mě vede k té staré, velké, dřevěné židli. Nemýlil jsem se. Přehnul mě přes opěradlo židle. Jak jsem byl ohnutý, jeden z mazáků mě chytl za hlavu a takto ohnutého mě držel. Pak už jsem jen zaregistroval jak mi rozkopává od sebe nohy a rychle přišla ta první, největší bolest. Mrdnul mně ho tam tvrdě na jeden zátah. Celou dobu mě mrdal tvrdě, bušil to do mě "ostošest". Nejenže jsem celou dobu skučel bolestí, ale regulérně jsem brečel. Strašně ponižující, nikdy jsem s

e necítil tak bezmocně.

Když do mého zadku vybušil poslední cákanec svého mrdance, ostře mě pleskl po zadku a hrubě mě svalil na zem. Tam vedle mě ležel taky ubrečený kluk, který byl na židli přede mnou. Teď všech pět mazáků se okolo nás postavilo a dávalo nám různé příkazy, které jsme plnili, jak jsme nejlíp uměli, protože jinak vždy hned přišla rána řemenem, kopanec, rána pěstí... TEĎ NÁM UKAŽTE JAK SE VY BUZÍCI VÁŠNIVĚ LÍBATE, DEJTE PĚKNÝHO FRANCOUZÁKA, BUDU VÁM TO STOPOVAT A TAK SE BUDETE CUCAT TŘI MINUTY (nebylo to žádné vášnivé líbání dvou ubrečených kluků, ale snažili jsme se opravdu moc a celý tři minuty jsme si vylizovali své pusy a sáli jsme své jazyky navzájem) A TEĎ SE BUDETE FACKOVAT, PĚKNĚ SPRAVEDLIVĚ, NASTŘÍDAČKU (klečeli jsme naproti sobě, já dal facku, on dal facku, já dal facku, on dal facku...a ty facky musely být pořádné, žádné hlazení, protože jak se jim trochu rána nelíbila hned n

ás oba odměnili svou ránou) BUDETE SE KOUSAT, A CHCI VIDĚT POŘÁDNÝ OTISKY ZUBŮ (ty ho kousni do břicha - hm, hezký a hluboky otisk, ty toho čuráka kousni do stehna - hm, výbornej zákus, kousni tu píču do slabin - jó, to je ono, a tak dál, naše těla byla posetá spoustou kousanců) PĚKNĚ NA ČTYŘI DĚVKO A TY MU STRČ PRST DO DÍRY A PRCEJ JI, ..., STRČ TAM DĚVCE DVA PRSTY, ..., A TEĎ TŘI (pak jsem to samé musel dělat já) A ZLATÝ HŘEB VEČERA mluvil jeden z mazáků ke mně ROZKROČ NOHY CO NEJVÍC UMÍŠ, TÁK, TO JE FAJN. A TEĎ RUCE ZA HLAVU A TEĎ UŽ JEN ČEKEJ KDY DOSTANEŠ OD KAMARÁDA KOPANEC DO KULÍ (stál jsem tak takto připravený na kopanec asi deset minut než byl dán pokyn. Pak jsme se museli vyměnit. Můj nový kamarád tam takto stál půl hodiny a s hrůzou čekal na kopanec do kulek a věděl, že bude bolestivý, protože trest by pak byl daleko horší pro oba. Svůj úkol jsem splnil hned jak jsem dostal pokyn)

. Ještě jsme na rozloučenou dostali nějaký ten lepanec nebo kopanec a bylo nám řečeno TAK UŽ VY ČURÁCI TÁHNĚTE NA POKOJ AŤ ZÍTRA MŮŽETE PLNIT SVÉ VOJENSKÉ POVINNOSTI. To už ovšem svítalo.

Teprve teď jsem si uvědomil, že třetí kluk, který byl vybrán a přišel do sklepa s námi, pořád stojí v pozoru nahý u dveří a klepe se, jak zimou tak hlavně strachem, protože vše, co se dělo musel sledovat a určitě se bál, kdy na něj dojde řada. Nedošla. Nikdo se ho ani nedotkl. Nebavili jsme se o tom. Chytli jsme svá pyžama a pantofle do rukou a nazí a bosí jsme mlčky spěchali na pokoj. Rychle jsme zalezli do spacáků. Všichni tři jsme brečeli. Někdo se nás zeptal tichým hlasem CO SE VÁM STALO, KDE JSTE BYLI TAK DLOUHO? Nepřišla žádná odpověď.

Ani druhý den jsme se o tom nebavili, ani mezi sebou ani s jinými.

A zas tu byla další večerka!

Pět minut po večerce do dveří vtrhl mazák (ten, co mě včera odpanil), rozsvítil světlo a řval na celý pokoj VSTYK ZOBÁCI, POZOR ZOBÁCI, RYCHLE ZOBÁCI, TAK KURVA DĚLEJTE ZOBÁCI. Ve chvíli jsme byli nastoupeni. Kluci věděli, že když se celý den o tom, co se v noci stalo nechceme ani slůvkem zmínit, že to určitě nebyla žádná legrace a došlo jím zřejmě, že se jednalo o pravou vojenskou šikanu v té době velmi rozmohlou. Takže jsme se všichni báli (my tři asi o něco víc) na koho ukáže prstem. Vybral si zase tři z nás. Mezi nimi tam byl i včerejší pozorovatel. Úplně se rozklepal. Jestli tuto noc tam zas celou dobu stál nahý v pozoru nevím, ale vzhledem k tomu, že následující večer byl zas vybrán...

Tak tenkrát takto začínala vojna (určitě ne všude a určitě ne přesně takto). Ale někde asi i hůř.

Dnes to mají mladí kluci fakt fajn... nebo jsou zde zas "nová úskalí mládí"??? Asi ano...

© PetrOnan [petronan at mujmail.cz]

Může se vám také líbit:

www.thugboy.com