Hazing logo
ares25Napište mi
Přejít na odkazy
Přejít na videa
Přejít na povídky
Přejít na galerie
spacer

POVÍDKA SKINHEADSKÁ ČEST

Martin a Honza byli kamarádi už od základky. Společně se vyučili, společně lovili holky - prostě nejlepší kámoši, jeden bez druhého ani ránu. Jako kluky z dělnického předměstí je ještě na učňáku oslovilo hnutí skinheads. Možná, že chtěli světu dokázat, že skín nemusí být zákonitě rasista, možná to bylo hlavně kvůli stylu oblíkání, kdo ví. Nakonec takovej bombr vylepší snad každou postavu a vysoký šněrovací boty dokazujou, že nejsi žádná holka.

Po vyučení společně nastoupili do fabriky a spoustu večerů trávili v nedaleké hospůdce. Cesta domů občas končila nějakou rvačkou, většinou s Náckama, kteří dělají skinheadům jen ostudu. Pokud máte pár piv v sobě, je pěst bohužel nejrychlejší argument.

Jednou po návštěvě Chmelnice, jak hospodě říkali, stáli a čekali na tramvaj domů: První ho uviděl Martin - měl bílé tkaničky na kanadách, na bombru méně nápadnou variantu hákového kříže. Oba ho znali až moc dobře - většinu konfliktů vyprovokoval právě on se svojí bandou a vždycky v přesile. Tuhle výhodu teď neměl. Kluci si vyměnili krátký pohled a rozběhli se k němu. Nácek se snažil utíkat, ale moc daleko nedoběhl. Stačilo pár dobře mířených ran a už nevěděl o světě. Kopat do člověka v bezvědomí i když je to hajzlík, to se prostě nedělá. Martin vzal Honzu za rameno:

"Mám nápad - odtáhnem ho kousek dál do parku a trochu si s ním pohrajeme. Tady by nás mohli za chvíli vyrušit Benga".

Odpovědí bylo jen přátelské poplácání po zádech. Za chvíli už spáče táhli za ruce do nejzazšího kouta liduprázdného parku. Tam, v místě osvětleném jen vzdálenou lampou začal Honza rozvazovat jejich oběti kanady, jednou tkaničkou mu svázal pevně ruce a druhou nohy.

"Už by jsme ho mohli probudit" povídá s úsměvem Martin a rozepínal si poklopec. Honza nezůstal pozadu a tak dva proudy přefiltrovaných piv kropily hlavu a zbytek těla ležícího. Ten se začal konečně probírat a když po chvilce zjistil proč se nemůže ani pohnout začal svým věznitelům sprostě nadávat.

"Drž hubu nebo ti jí zacpu" zařval na něj Matrin, ale Nácek si říct nedal. Naopak, nadávky byly čím dál tím drzejší a tak ho Honza párkrát vzal kanadou do břicha a jednou mezi nohy. Zatím co se kluk zmítal v křeči, Martin mu sedl na kolena, rozvázal nohy a sundal kanady bez tkaniček. I přez odpor kopajících nohou měl za chvíli dole i obě podkolenky a zpátky svázané nohy. Než se Nácek nadál, seděl mu Martin na břiše a ládoval mu jednu jeho ponožku do pusy a druhou mu zavázal okolo hlavy, aby tu první nevyplivnul.

"Tááák" prudce oddechoval Matrin a šlápl Náckovi kanadou na břicho jako na poražený kus, "škoda že tu nemám foťák, mohlo bejt něco do alba". " Škoda, že tu nemám bejsbolku, moh´ jsem mu s ní natrhnout prdel" přidal se Honza. "To bys´ jí pak musel vyhodit, protože by byla trvale hnědá, vole" opáčil mu na to Martin a oba se zasmáli. "To ne, takovej čistej árijskej typ musí mít i čistou prdel" trval na svém Honza.

"Uvidíme" řekl Martin a začal chudákovi rozepínat kalhoty. Kluk něco nesrozumitelně řval do roubíku a když měl kalhoty u kolen, vypadalo to, že začne tím ponížením brečet jako holka. "Co jsem říkal" vítězně zvolal Martin "sněhově bílý slipy, čistý jako celá jeho duše". "Třeba se posral když tě viděl, musíme ho otočit" dodal Honza a s pomocí kamaráda obrátili kluka na břicho. "Nezdá se mi posranej - vypadá to, že tu máme pravýho árijskýho hrdinu" zavtipkoval Martin a pořádně plácnul kluka po zadku...

© Ares25 [ares25 at centrum.cz ]

Může se vám také líbit:

GBU