Hazing logo
ares25Write me
Goto the links
Goto the videos
Goto the stories
Goto the galleries
spacer

STORY NEČEKANÉ PONÍŽENÍ

Celý tento příběh začal v jednom víkendovém pozdním večeru, kdy jsem navštívil gay saunu. Byl jsem asi deset minut ve vířivce a užíval si toho blahodárného klidu, z kterého mě vyrušil moc hezký, blonďatý, na krátko ostříhaný borec s perfektně udržovanou, štíhlou postavou, byl celý vyholený a jeho krásného silného a dlouhého čuráka doplňovaly velké koule, což mě moc vzrušuje. (Velcí, dlouzí a tlustí – prostě obří čuráci s malými kuličkami, tak to mě vážně nebere, rajcuje mě, když vidím, že spolu s kládou je v rozkroku i pořádný pytel.) Borec se posadil vedle mě a trvalo jen malou chvíli, když jsem ucítil pevné doteky ruky na kolenu. Neodvážil jsem se reagovat, abych to nepokazil. Jeho ruka pomalu postupovala výš, hladil a mačkal mně stehno a pomalu se blížil k rozkroku. Čuráka jsem měl už dávno tvrdého, když mně ho pevně sevřenou rukou začal honit, ale jak mě chytl za koule a začal mně je masírovat, to jsem už nevydržel a svou rukou jsem zamířil mezi jeho stehna. Začal jsem od koulí a byl to nádherný pocit, mít v ruce tak velký pytel a hrát si s ním. Vůbec jsme spolu nemluvili a mlčky jsme se dost dlouhou dobu honili.

Nevím jak dlouho by to takto pokračovalo, zda bychom se ve vířivce udělali, kdyby k nám nevlezl další chlap. Bez jakýchkoli slov se naše pohledy střetly, zvedli jsme se a s tvrdými čuráky jsme odešli do kabinky. Tam jsme se dlouho milovali, tedy vášnivě si kouřili čuráky, cucali a olizovali si koule. Když jsme oba za vášnivého hekání byli udělaní (mrdky bylo opravdu velké množství), šli jsme do sprchy. Já si pak šel dát panáka a borec mně někam zmizel. Uviděl jsem ho až po nějaké době oblečeného, jak se chystá u baru zaplatit. Bylo mně moc líto, že takto odchází, a že vlastně jsme se vůbec neseznámili. Ale tak to prostě někdy chodí a řekl bych, že vlastně docela často.

K mému překvapení, když borec zaplatil, namířil si to rovnou k mému stolku. Usmál se na mě, řekl, že děkuje za krásný večer a položil na stůl kousek papíru. Pak rázně odešel a já se nezmohl na nic. Na papírku bylo napsáno: „ozvi se až sem zas někdy půjdeš – Ludva“ a číslo mobilu. Krásný pocit, byl jsem v tu chvíli šťastný jak už dávno ne, dal jsem si ještě dva panáky a spokojeně odešel domů.

Opravdu to vyšlo a příští sobotu jsme zas prožili krásný večer, jak ve vířivce, tak potom v kabině, jen s tím rozdílem, že pak jsme si spolu sedli a dali si panáka a trochu jsme si povídali. Nakonec mně Ludva řekl, že je to takto vše prima, ale, že by rád příští schůzku se mnou prožil někde jinde a tak jestli přijmu jeho pozvání k němu domů. Po těch dvou krásných zážitcích jsem ani chvíli neváhal a řekl jsem, že moc rád přijdu. Domluvili jsme se na příští pátek večer.

Celý týden jsem se těšil jak malý kluk na setkání s Ludvou a jak si krásně spolu užijeme celý večer a snad i noc. V určenou hodinu jsem zazvonil na zvonek jeho bytu, Ludva mně otevřel, podal mně ruku a s úsměvem mě přivítal. Zavedl mě do pokoje, kde k mému překvapení seděl v křesle borec, který zrovna popíjel kávu. Ludva mně ho představil jako svého nejlepšího kamaráda Toma, který vstal a podal mně ruku. Pevně mně ruku sevřel a směrem k Ludvovi s úsměvem řekl: „Tak to je ta buzerantská děvka pro pobavení? Už se fakt těším.“ Pořád mně svíral ruku a nešlo se vysmeknout. Překvapený a bezradný jsem se podíval na Ludvu, který s radostným úsměvem odpověděl Tomovi: „ Ano, právě s touto čubkou si teď užijeme spoustu zábavy. Myslím, že by hned teď nám měla začít sloužit a bavit nás“. I když jsem byl zmatený, pochopil jsem v jaké jsem situaci a roztřeseným hlasem jsem oznámil, že chci odejít. Chtěl jsem se Tomovi vysmeknout, což se mně nepovedlo, protože mě svíral opravdu silně a ruka mně už pěkně bolela. Tom se usmál a řekl, že mě ruku pustí, ale, že nikam nepůjdu. Začal jsem nesmyslně protestovat, Tom mně opravdu ruku pustil, ale v tom okamžiku jsem od něho dostal tvrdý kopanec do kulí, byl tak silný a přesný, že se mně podlomila kolena a padl jsem k zemi. To už zřejmě začala „zábava“, protože se oba hlasitě smáli jak se válím po zemi a skučím bolestí.

Po krátké chvíli jsem uslyšel pohyb bičíku a v zápětí jsem ucítil ostrý zásah na zadku. Bičík měl v ruce Ludva (můj princ z gay sauny) a křičel na mě, že jestli okamžitě nevstanu a nesvlíknu se do naha, že mě zbije jako psa. Pochopil jsem v jaké jsem situaci a vyhodnotil jsem ji, že se nedá nic jiného dělat než poslechnout. Snažil jsem se rychle vstát, ale i tak ještě padlo na můj zadek a na záda pár ran bičem. Svlékl jsem se do naha a potupně tam před nimi stál. Ludva mně poučil jak se mám chovat, jak je mám oslovovat, co můžu říkat atp. Když se oba dva posadili do kožené sedačky musel jsem říct první věty: „Děkuju Vám poníženě moji Pánové, že tu s Vámi mohu být a doufám, že taková ubohá buzna jako jsem já vás dobře pobaví. Budu se o to snažit ze všech sil a prosím Vás poníženě o tvrdé potrestání, kdybych cokoli dělal špatně. Děkuju Vám moc moji Pánové“.

Nalili si do skleniček „tulamorku“, zapálili si cigára a Tom vyslovil přání, abych tam nestál jak pičus a radši na ně zamával svým ptákem a pytlíkem, čehož docílím tak, že budu skákat a začal mi odpočítávat – hop, hop, hop… já poskakoval do vzduchu, můj pták a pytlík lítaly sem a tam k pobavení pánů. Nemusím zdůrazňovat jak strašně to bylo ponižující. Nechali mě poskakovat opravdu dost dlouho. Během mého poskakování se pomalu začali svlékat. Tom měl podobnou postavu jak Ludva, o trochu ještě víc vypracovanou, byl také celý vyholený, měl černé krátké vlasy vysoko vystříhané, na pažích měl tetování, jeho čurák byl pořádný macek a jeho ranec byl jen o malinko menší než Ludvův. Za normální situace dva krásní borci, ale teď jen chlapi, kterých jsem se bál. Když byli nazí, dovolili mně ukončit to poskakování, za což jsem jim poděkoval. Aby ponížení nebylo o nic menší než před chvílí, musel jsem si do zadku strčit červený květ z umělé kytky a po čtyřech před nimi lézt. Pak jsem dostal úkol, který spočíval v tom, že jsem před nimi klečel a olizoval jejich nohy, jednotlivé prsty i mezi nimi, jejich lýtka a stehna, koule a čuráky. Celou dobu této mé činnosti moji pánové pokuřovali, popíjeli a dobře se bavili. Každou chvíli jsem dostal nějakou tu facku ať už jen malou, tak i takovou, která pořádně zabolela. Tato část končila tím, že jejich čuráci byly tvrdý jak kámen a na jejich žaludech bylo zřetelné orosení. Květ z prdele jsem si musel vydělat a strčit si ho do pusy a tak udělat dvacetpět dřepů. Ludva, který si rukou pořád udržoval svou kládu v tvrdé poloze pak řekl, že se mu mé dřepy nelíbily, jestli vím, co mám udělat. Vydělal jsem si květ z pusy a řekl jsem: „Poníženě a pokorně Vás můj Pane prosím o tvrdé a spravedlivé potrestání za mé špatné dřepy a je mně opravdu nesmírně líto, že Vás tím musím obtěžovat.“ Ludva mně sdělil, že za každý špatný dřep dostanu jednu ránu, že jich bude pětadvacet a pět navíc za to, že jsem svévolně vyndal z té buzerantské držky květ přesto, že mně to nikdo nedovolil. Ohnul mě o křeslo a dřevěnou latí mě začal sázet na zadek jednu ránu za druhou. Musel jsem nahlas počítat jedna, dvě, tři - - - třicet. Moc to bolelo, víc a víc, moje „au“ se měnilo na „auuu“ a opravdu se mi ulevilo když jsem mohl říct, že poníženě děkuji za spravedlivé potrestání. Stále jsem byl ohnutý přes křeslo, slyšel jsem jak přichází Tom, ten mi přikázal ať držím a ani se nehnu nebo toho budu litovat. Pak mně na zmlácenou prdel začal stříkat nějakou kolínskou a rukama mě začal plácat po zadku. Strašně to štípalo a pevně jsem se držel křesla, abych nezačal poskakovat po bytě, což by mělo určitě neblahé následky.

„Když seš tady tak krásně ohnutý a vystrkuješ na nás svou prdel, tak ti dáme hádanku“, řekl Tom a pokračoval: „Za chvíli ti jeden z nás mrdne do tvý díry čuráka a ty budeš hádat, kdo to je. A snaž se, abys to uhodl, protože jinak budeš zas potrestaný!“. Než jsem se stačil nadechnout a pokorně prosit, aby toto se mnou nedělali, jeden z nich mně zabořil hlavu do křesla, abych se nepokusil zvednout a druhý mě pevně sevřel rukama, držel mě v poloze, která mu vyhovovala a strčil své péro do mě. Ucítil jsem šílenou bolest, nic než bolest, řval jsem bolestí do křesla a snažil jsem se vyprostit, uhnout té bolesti, ale vše marné. Po pro mě dlouhé době tvrdého mrdání jsem ucítil jak čurák z mého zadku zmizel, hlava mně byla puštěna a než jsem se celý vyčerpaný a ubrečený postavil opět na nohy, oba pánové seděli na sedačce vedle sebe, s roztaženými nohami a tvrdými stojícími čuráky. Usmívali se a dali mně chvíli na rozmyšlenou, abych jim řekl, kdo z nich mě omrdal. Vůbec jsem netušil a ani pohled na ně mně nic nenapověděl. Riskl jsem a řekl, že to byl Pán Ludva. Mohli mě klidně nechat prohrát, ale dozvěděl jsem se, že jsem to uhodl a že tedy dostanu pochvalu. Stále jsem vzlykal bolestí a čekal na to, jestli odměna bude nějaký bolestivý ponižující úkon nebo zda mě opravdu nějak odmění. Dopadlo to tak napůl. Mohl jsem si dát panáka whisky, zapálit si k tomu cigáro, ale musel jsem si u toho vyhonit péro. Abych i u odměny byl ještě víc ponížen, dostal jsem na výběr, že to může provést buď vkleče nebo vkleče. Ať si to promyslím a poprosím o to, co si vyberu. „Prosím pokorně moji Pánové, po vážném rozmyšlení jsem se rozhodl svou odměnu provést vkleče a děkuji Vám poníženě za to, že jste mně dali dvě možnosti.“ Pánové se bavili parádně, já celý uklepaný jsem si mohl před ně kleknout, zapálit si cigáro, vypít panáka a leštit péro. Ze začátku to vypadalo na krach, že svou odměnu nesplním, ale když jsem dokouřil cigáro, mé péro bylo tvrdé. Dostal jsem příkaz ať nepřestávám a vše dokončím tím, že všechno semeno vymrdám do skleničky od whisky. Trvalo to dalších pár minut, ale úkol se mně podařilo splnit a ve sklence byla celá dávka mých mrdanců. Samozřejmě, jak jsem čekal, další úkol byl vypít svou mrdku, ale dovolili mně ji zředit slzou whisky, za což jsem jim poníženě poděkoval.

Byl to opravdu dlouhý večer a noc, kdy jsem byl jen děvka, zmrd, buzík či buzna, hnusná kurva, smradlavá čubka, buzeranstský hulič a mnoho, mnoho dalších nadávek. Musel jsem za ten večer splnit celou řadu dalších ponižujících a zesměšňujících úkolů, následovalo ještě mnoho trestů, mezi tím vším jsem je oba na střídačku kouřil a polykal jejich mrdance. Nejhorší pro mě však bylo jejich bolestivé mrdání, kdy se na mně střídali v různých ponižujících polohách. Bránit se nešlo, sice mě nikdy nepřivázali, ale věděli jak mě přidržet, abych jim posloužil k radosti. Když mně Ludva, asi v pět ráno, mrdnul do pusy malý zbyteček své mrdky, řekl mně, abych je už neotravoval a vypadnul pryč, že už se na tu buzerantskou děvku nemůžou ani podívat, rychle jsem se začal oblékat při čemž jsem od obou ještě inkasoval pár facek, pohlavků a různých ran a ponižujících nadávek. Nevadilo mně to už, protože představa, že tohle vše už končí, byla silnější. Jen kdyby nebylo té poslední věty, kterou pronesl Tom a Ludva přitakal.

© PetrOnan [petronan at mujmail.cz]

You may also like:

www.thugboy.com