Hazing logo
ares25Write me
Goto the links
Goto the videos
Goto the stories
Goto the galleries
spacer

STORY Fotbalový fanda

Jan Marošík z našeho nejznámějšího fotbalového klubu byl prostě kus. Vysoká postava, blonďatý vlasy a na tváři nevinný úsměv. Není divu, že měl po celé republice stovky faninek a taky fanoušků. Mezi nimi také 19-ti letého Dana. Dan nikdy nevynechal žádný pražský zápas a po odpískání konce vždy čekal na svůj idol až vyjde ze šaten, aby mu alespoň podepsal program.

Jednou mužstvo celkem nešťastně remizovalo a chvíli to v šatnách zapíjelo. Fanoušků na ně nečekalo tentokrát moc a i to málo postupně odcházelo, zůstal jen Dan. Svého idola zastihl u jeho auta, jak se po pár pivech pokoušel odjet domů.

"Pane Marošík, můžu jeden podpis?" a když ucítil závan alkoholu, přidal "nechcete radši svést, pro Vás bych udělal všechno!" Marošík si ho se zájmem prohlížel, blesklo mu hlavou, že jeho holka je už tejden pryč, v bytě bordel jako v tanku ...

"Chtěl by sis´ vysloužit můj dres?" odpověděl mu konečně. Danovi se rozzářily oči. "Pro ten dres bych udělal úplně všechno na světě!"

"Úplně všechno?" ujišťoval se Marošík.

"Úplně všechno!" horlivě přikyvoval Dan.

"Tak nasedni, ale řídit budu já" rozkazoval. Provoz byl celkem v pohodě a tak za půl hodiny bez úhony dojeli k cíli - bytu slavného fotbalisty. Poprvé promluvil Marošík až v předsíni. "Mám tu trochu bordel, ale s tím mi snad píchneš, ne?"

"Moc rád" a po chvilce váhání dodal Dan potichu "pane". Honzův nevinný úsměv se úplně vytratil. Vzpoměl si na svoje začátkyv mužstvu, kdy přišel jako neznámý nováček ze severu Čech do Prahy do nejznámějšího klubu, tady si užil svoje. Sice si brzo získal respekt, ale jsou věci, na které se nezapomíná. A teď si díky náhodě může schladit žáhu na tomhle uchu, který na něj vzhlíží jako na boha.

"Sundej mi boty" řekl jen tak ledabyle a čekal na reakci. Oslovený si poslušně klekl a začal rozvazovat tenisky na slavné noze. Po malé předsíni se rozlehl tak typický zápach.

Marošík čekal alespoň náznak odporu, zaváhání, aby mohl alespoň trochu pohrozit, ale nic. Teď už naprosto jistým hlasem oznamoval: "Potřebuju namasírovat nohy a nejdřív přes ponožky." Sedl si do křesla, nohy dal na stolek a lusknul prsty. Dan byl v sedmém nebi, tohle nečekal ani v nejdivočejším snu. V dětství měl první stoják když se mu náhodou dostaly pod nos ponožky jeho kamaráda po zápase. Fotbal hrál vždy sice spíš průměrně, daleko víc ho ovšem bavilo společné sprchování po něm.

Klesnul k propoceným ponožkám a začal je prsty masírovat. Nějakou praxi v tom měl, občas masíroval nohy nějakému klukovi z fotbalu, vždy se tvářil jako když přináší velkou oběť a dělá to z ryzího kamarádství...

Marošík seděl jako paša v křesle a vychutnával si svou moc. Už si byl jistý, že jeho nový otrok splní každý rozkaz který mu dá a začal přitvrzovat.

"Svlíkni mi ty ponožky a pěkně si fetni! Jak ti voní fusky tvýho idola, co? A teď masáž jazykem, dělej!"

Opět se nemýlil, všechny rozkazy byly splněny bez odporu, téměř okamžitě. Nechal si od svýho ucha chvíli olizovat chodidla, což bylo nečekaně příjemné. Že něco není v pořádku si uvědomil až když zjistil, že mu stojí ocas. To je určitě tím týdenním půstem, uklidňoval se v duchu. Já, na kterýho holky letěly už od základky, mě by se měl postavit kvůli klukovi a ještě takový nule? No to je pěkná blbost. Nebo bych ho měl vyzkoušet? Teď, když mám takovou příležitost. Chvíli takhle přemýšlel zatímco mu Dan poctivě olizoval nohy. Nakonec to vzdal a tlesknul do dlaní.

"Tak dost, úplně jsem zapomněl, proč jsem tě sem vlastně vzal. Vidíš ten bordel? Vysavač je tamhle, hadr na prach tamhle a ty Playboye ukliď sem! A v lednici mám pivo, jedno mi přines a sám si můžeš dát taky."

A tak tam seděl v křesle, nohy na stole, pomalu upíjel svoje pivo a pozoroval svý náhodou přihrátý ucho jak uklízí jeho byt. Měl o čem přemýšlet. Zkusit to? Já přece nejsem žádnej buzik! Ale když se nechám vymrkat, tak holka je ten dole, ne? Já budu pořád chlap!

A tak vydal svůj poslední rozkaz: "Zhasni světlo a pojď mě pěkně vykouřit. Stejně jsi tohle chtěl už od začátku!"

Dan málem brečel štěstím, udělal tmu a zabořil hlavu svýmu borci do klína.

© Ares25 [ares25 at centrum.cz ]

You may also like:

HMboys